Zranitelnost horských a podhorských oblastí
Horské a podhorské oblasti jsou přes svůj velký význam pro zachování biologické rozmanitosti stále více ohroženy, a to díky své extrémní zranitelnosti, především v podmínkách změny klimatu, a zvyšujícím se antropogenním tlakům, zejména cestovnímu ruchu. Současně jsou tyto oblasti marginalizovány díky obtížně se rozvíjející infrastruktuře, drsnějšímu klimatu a nepříznivým podmínkám pro zemědělství.
Degradace území vede ke ztrátě produktivity agroekosystémů s environmentálními dopady a finančními důsledky. Hlavními příčinami (drivery) degradace jsou vedle globální změny klimatu také zvyšující se tlak lidské společnosti – zejména nárůst hustoty populace, urbanizace, neúměrný nárůst turismu, intenzifikace zemědělství a míra znečištění prostředí. Projevy degradace území jsou zvyšující se vysušování krajiny, vyčerpání úrodnosti půdy, hydrologická nestabilita a také ztráta pestrosti krajinné struktury a biodiverzity. Tyto projevy mohou být navíc urychleny probíhající změnou klimatu a významně tak snížit kvalitu poskytovaných ekosystémových služeb.
Ekologická stabilita v krajinném měřítku závisí na stavu jednotlivých složek ekosystému, jejich interakcích, míře jejich narušení a na jejich resilienci (schopnosti navrátit se po narušení do původního stavu). Za faktory ovlivňující ekologickou stabilitu (drivery) považujeme nejen antropické tlaky, ale také základní atributy ekosystémů a krajiny, podporující stabilitu (označované jako předpoklady stability), a to jak z hlediska stavu ekosystémů, tak i jejich rezistence (odolnosti) a resilience.
Identifikace přírodních a antropogenních faktorů, které snižují ekologickou stabilitu a způsobují ztrátu plnění ekosystémových funkcí přispívá významně k plánování udržitelného využívání přírodních zdrojů v krajině (lesů, květnatých luk a vodních zdrojů) v marginalizovaných oblastech. Identifikace a hodnocení těchto faktorů je provedeno v detailním měřítku 1: 10 000 (na úrovni jednotlivých biotopů) a využívá rozšířenou metodu ESAI.
Margistar - Environmentální zranitelnost marginálních horských oblastí
Aplikace v tuto chvíli nabízí detailní prostorově lokalizovaná data náchylnosti území k degradaci podle metody ESAI pro 3 oblasti: Novohradské hory, východní Krušné hory a Jizerské hory.
V aplikaci lze identifikovat stupeň celkové náchylnosti krajiny k degradaci na úrovni jednotlivých biotopů, a podle hodnoty jednotlivých parametrů a tematických složek nejnáchylnější, případně nejvíce degradované složky krajiny, které snižují její funkčnost.
Výstupy poskytují zainteresovaným stranám (především starostům a pracovníkům ochrany přírody, ale i zemědělcům, lesníkům a nevládním organizacím), prostorově lokalizované informace o stavu socio-environmentálních faktorů, souvisejících s ekologickou stabilitou krajiny, včetně stavu přírodních a antropogenních faktorů, způsobujících degradaci území.
Data byla zpracována v rámci projektu Vědecky podložená podkladová data pro revitalizaci marginalizovaných horských oblastí v ČR řešeného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (Katedra ekologie lesa LDF) a Univerzitou Palackého v Olomouci (Katedra geoinformatiky PřF) a financovaného se státní podporou MŠMT v rámci programu INTER-COST.
